Syndrom hodného kluka

A taky Syndrom hodné holky – způsobuje to, že děláme věci autopilotně – většinou abychom byli přijatí druhými. Celý život jsme učeni dělat 98 % (a někdy i 120 %) pro všechno a všechny ostatní. Jen ne pro sebe. Mozaika našeho života je pak složená z věcí, které nám nedávají smysl, nesytí nás. Pak nemůžeme mít radost z každodennosti, protože je pro nás útrpná a vyčerpávající. Nežijeme svůj život.


Do jakého sloupce patříte? Já určitě pocházím z levého červeného, občas prokmitnu do pravého – modrého. A prostřední černý? Snažím se. Jak říkal náš mentor – jsme hodní kluci na léčení ;-)

 

Zde je plakát ke stažení. Máme ho doma pověšený na tabuli vedle lednice. Už se párkrát stalo, že mě moji synové upozornili: Tati, nebuď hodnej kluk! a ukázali na konkrétní řádek plakátu. Halelůja!

Ilustrační foto Unsplash

Previous
Previous

Mně to pomáhá

Next
Next

Palivo mé duše